Navigace:Jihočeské výlety 1

Jihočeské výlety 1


Autor: miguel – Publikováno:08 Červenec 2009

zámek BlatnáJsou to sice už dva měsíce, ale přece jen se k tomu vrátím. První dva květnové víkendy bylo krásné počasí a hlavně byly dva státní svátky, které tak nabídly víc času na to, aby člověk kromě odpočinku podnikl i něco víc.
Já to využil ke dvěma výletům v jižních Čechách. První jsem absolvoval s Petrou a Daliborem a druhý pak s Vandou, Zdeňkem a jejich Kačenkou.
Takže co jsme navštívili a co zajímavého viděli?

rozhledna Velký KamýkPrvní výlet začal v Táboře, ale naše cesta směřovala nejprve kousek od Písku, kde je u Velkých Nepodřic na vrchu Velký Kamýk (532m) telekomunikační věž sloužící zároveň jako rozhledna.
S rozvojem mobilních telekomunikačních sítí vyrostla v posledních letech řada podobných typizovaných věží a je jen dobře, že hodně z nich má i vyhlídkové plošiny přístupné pro turisty. Věž na Velkém Kamýku vybudoval roku 2002 T-mobile. Veřejnosti byla zpřístupněna o čtyři roky později.
výhled z Velkého KamýkuJe vysoká 65m a na plošinu ve výšce 31m se dá vystoupat po 165 schodech. Zajímavá je samotná konstrukce, kdy místo příhradové věže byla zvolena střední roura doplněná po stranách čtyřmi nárožníky, Ale pochopitelně nás nejvíc zajímal výhled a ten je odsud opravdu hezký.

Další zastávkou byla Blatná a protože byl čas oběda, šli jsme nejdřív do restaurace naproti Zámeckému rybníku.
Rodinná restaurace vyzdobená různými prvorepublikovými artefakty byla příjemná, ale obsluha poněkud vázla a jídlo bylo průměrné. Na druhou stranu výhodou byla zahrádka a klid (i když ten bude v Blatné nejspíš všude).
Zámecký rybník v BlatnéPo obědě jsme se přesunuli pár kroků k zámku. Na ostrůvku uprostřed bažin tu kdysi stávala dřevěná tvrz. První zmínky o Blatném hradu jsou ale až z roku 1235 a největší rozkvět zaznamenal hrad i přilehlá osada po příchodu pánů z Rožmitálu v 15.století. Jan z Rožmitálu nechal vysušit blata, založil rybník a vybudoval gotický hrad obklopený vodním příkopem. Jeho následníkem byl Lev z Rožmitálu, nejvyšší zemský sudí a nejvyšší hofmistr, známý jako vůdce reprezentačního poselstva krále Jiřího z Poděbrad.
Sestra pana Lva Johana z Rožmitálu, která se provdala za Jiřího z Poděbrad, byla poslední korunovanou Češkou na královském trůně.
zámekPosledními majiteli byli od roku 1798 Hildprandtové z Ottenhausenu. Za jejich éry proběhly rozsáhlé vnitřní úpravy, regotizace celého objektu a přeměna hradu na zámek.
V 50.letech jim byl zabaven majetek a následně byli i vystěhováni. V roce 1990 byl zámek vrácen současné majitelce baronce Kornelii Hildprandtové.

Po padacím mostě jsme přešli vodní příkop a branou pod vysokou hranolovou věží se dostali na vnitřního nádvoří. Bohužel na prohlídku bychom museli chvíli počkat, tak jsme se šli radši projít do zámeckého parku.
daněk v zámecké zahraděPůvodní oboru nechali Hildtprantové počátkem 19.století upravit v přední části na anglický park s potůčky, mostky, cestičkami, alejemi, divadlem, švýcárnou, myslivnou, střelnicí nebo umělým návrším se skalami a jeskyněmi. Zadní část parku zůstala v původní podobě i se sejpy dávných rýžovišť zlata. Ze staveb zůstal v parku jen empírový dům, kde dnes žije rodina majitelů. Oblíbenou "atrakcí" parku je stádo volně se popásajících a dost krotkých daňků.

Posledním cílem našeho výletu byla vesnice Kadov. Ta je známá především největším českým viklanem, tedy oblým skalním blokem nebo kamenem, který na podloží spočívá jen nepatrnou plochou.
skalní mísy u KadovaNajít viklan jen podle mapy bylo překvapivě složitější, než byse mohlo zdát. Takže místo na viklanu jsme na "Naučné stezce okolím viklanu" narazili nejprve na skalní mísy pod zalesněným vrcholem Hory.
Skalní mísy jsou oválné prohlubně ve vodorovných nebo mírně skloněných skalních plochách a přes romantické představy o pohanských rituálních obřadištích jde o tvary vzniklé zvětráváním a odnosem hornin.
viklá se ten viklan ?Pak už se nám přímo ve vesnici podařilo najít i slavný Kadovský viklan. Jeden z největších a nejlépe vyvinutých viklanů u nás má obvod 11m a váží 29 tun. Je tvořen hlubinou vyvřelinou granodioritem a poprvé byl popsán roku 1856, kdy k jeho rozhoupání stačila nevelká síla. Toho využila roku 1893 skupina "nadšenců", kteří viklan vyvalili z jeho ložiska.
Kadovský viklanDo původní polohy ho vrátil až po 90 letech ing.Pavel Pavel, který později "učil chodit" sochy na Velikončním ostrově. Viklan se ale viklal jen čtyři roky, než ho opět nějací "siláci" vyvalili. Zpět do svého kamenného lůžka musel být viklan usazen ještě dvakrát a dnes je proto radši vypodložen a už se nehýbe.

Kadovská tvrz a kostelV Kadově se ještě na chvíli zastavujeme na návsi, kde vedle farního kostela sv.Václava je původně středověká tvrz. Dřevěné vladycké sídlo bylo v 16.století přestavěno na kamennou renesanční tvrz. Se změnou vlastníků panství postupně upadal význam tvrze jako panského sídla a v polovině 19.století byla přeměněna na sýpku.
KadovV současnosti Kadovská tvrz prochází rekonstrukcí a v části zpřístupněných interiérů je malé muzeum.
Kromě tvrze a kostela je v Kadově ještě chudobinec z poloviny 17.století nebo novogotická kaple a hrobka hrabat Linckerů z Lutzenwicku.

Návštěva Kadova mne ujistila v názoru, že u nás se i v malých vesničkách skrývá nečekané množství zajímavých památek. Jen je třeba mít chuť je hledat a poznávat.

Anketa

Kam mám vyrazit na příští cestu?:

Partneři