Navigace:Hrad Loket - první jarní výlet

Hrad Loket - první jarní výlet


Autor: miguel – Publikováno:05 Duben 2010

Hrad LoketLetošní až nepříjemně dlouhá zima snad konečně skončila a hned první jarní týden bylo počasí skoro jako na začátku léta.
Jak je skoro pravidlem, hezké, slunečné a teplé počasí bohužel nevydrželo i na víkend, ale i tak to stálo za to podniknout nějaký výlet mimo město.

Zdeněk s rodinkou se rozhodli navštívit hrad Loket a já se svezl s nimi. Předpověď věstila déšť, ale v sobotu dopoledne přes mraky vykukovalo slunce. Proto jsme se po určitém váhání přece jen vydali směrem na Karlovy Vary.

Do Lokte je to přece jenom kus cesty, tak jsme si dali skalni hřeben Kapucínkrátkou přestávku mezi Petrohradem a Lubencem, kde se nachází skalní hřeben Kapucín. Skalní formace z hrubozrné žuly je oblíbeným cvičným terénem horolezců, ale my jsme na nejvyšší bod ve výšce 469m.n.m. vyběhli jako kamzíci. Výhled odsud je i přes vzrostlé stromy docela hezký a není divu, že be středověku zde bylo strážiště obchodní stezky.
Kromě Schillerovy rozhledny u Kryr jsou v okolí vidět zbytky lehkých opevnění z let 1936-38 (Příčka na Střele a Blšance).

Po procházce po skalách nepokračujeme přímo na Karlovy Vary, ale v Lubenci odbočujeme směrem k údolí řeky Střely a po pár kilometrch se před námi objevuje nejprve kostel Zvěstování Panny Marie na vrchu Špičák a pak městečko Chyše. Chyše a kostel Zvěstování Panny MarieRanně barokní bazilikální stavbu z konce 17.století nechala vystavět tehdejší majitelka chyšského panství Anna Ludmila Michnová. Vzácností kostela jsou dva zvony z let 1520 a 1572.
Kostel vypadá jako nově opravený, ale ve skutečnosti je opravena jen východní a severní fasáda, které jsou vidět od cesty.
Zámek Chyše ve slohu tudorovské novogotiky je pro návštěvníky přístupný až od dubna, ale máme možnost se projít aspoň přilehlým parkem.
Chyše jsou zmiňovány již v polovině 12.století, kdy patřily zemanskému rodu Odolenů. Po povýšení do rytířského stavu (patrně za účast v družině Vladislava II. při obléhání Milána) zde začali budovat tvrz. V polovině 15.století patřily Chyše Buriánu z Gutštejna, ale pro jeho spory s králem byl hrad (stejně jako hrady Hartenštejn a Hungerberg) vojsky Jiřího z Poděbrad pobořen.zámek Chyše
Za Mikuláše z Lobkovic byl gotický hrad roku 1578 přestavěn na reprezentativní renesanční zámek. Po pobělohorských konfiskacích pak získal panství rod Michnů. Za Anny Ludmily Michnové (Kolovrat-Krakovské) prošel zámek barokní přestavbou, dostavěn klášter, obnoven karmelitánský kostel a vystavěn nový kostel na vrchu Špičák.
Posledním významným vlastníkem Chyše byl rod Lažanských. Prokop Lažanský z Bukové roku 1766 spojil tři velká panství v okolí: Manětín, Chyše a Rabštejn.
Za Lažanských také proběhla v polovině 19.století poslední velká přestavba v duchu novogotiky.
Po roce 1917 v Chyších působil jako domácí učitel Karel Čapek a jeho pobyt zde se promítl i do několika povídek nebo do románu Krakatit a hry Věc Makropulos.
Po druhé světové válce byl zámek zestátněn a stal se sídlem Ředitelství lesů a statků, zemědělského učilště, zemědělské školy a nakonec ubytovnou pro školu v přírodě.
barokní socha v zámeckém parkuTeprve roku 1996 zchátralý zámek koupili manželé Lažanští a začali s náročnou přestavbou.
Při procházce parkem si kromě vnější podoby zámku prohlížíme i bustu Karla Čapka (část zámecké expozice je věnována jeho pobytu zde) a sochy sv. Josefa, sv. Vojtěcha, sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého z dílny Matyáše Bernarda Brauna, které původně zdobily most přes potok v městečku.

Součástí zámeckého areálu je i pivovar. Původní stavbu z roku 1580 přestavěli Lažanští roku 1841 na pivovar nový, ve kterém se pivo vařilo až do roku 1932.
Zdevastovaný areál koupili roku 2003 manželé Lažanští a od června 2006 se zde vaří pivo Prokop pojmenované po jménu děděném z jedné generace Lažanských na další.
Protože bylo poledne, zašli jsme do Zámeckého pivovaru na oběd a byla to dobrá volba. Já si sice nedal místního Prokopa, ale zkusil jsem specialitu, polotmavý nefiltrovaný ležák Märzen vařený z mnichovského a vídeňského sladu a speciálního německého chmele Spalter select.
No a k vedlejšímu stolu si pak přisedl místostarosta Chyše, známý žokej Josef Váňa...

smírčí křížPo dobrém obědě se vydáváme dál směrem na Žlutice a krátkou zastávku děláme hned po pár minutách pod mytickou stolovou horou Vladař, kde u polní cesty do Protivce stojí krásně zachovalý smírčí kříž z roku 1571.
Smírčí smlouvy a na jejich potvrzení vztyčené smírčí kameny a kříže souvisí se středověkým, tzv. magdeburským právem. Pomocí smírčí smlouvy docházelo ke smíru či narovnání mezi pachatelem trestného činu, většinou vraždy  a pozůstalými po jeho oběti.
Na téměř 1,5m vysokém "protiveckém" kříži je rytina vražedné zbraně - sekery a nápis KLYRZ Z TAVZIMA ZABIL W SOBOTU PO NANEBEVZETI PAMA BZE.

Na okraji Slavkovského lesa, na půl cesty mezi Karlovými Vary a Sokolovem, leží opevněné město s hradem přezdívané "Klíč ku Království českému". Město i hrad dostaly název podle tvaru, v jakém se zde po nárazu do skály ohýbají vody řeky Ohře - Loket.
hrad nad ohybem OhřeHrad byl založen někdy koncem 12.století za Vladislava II. jako královská pohraniční pevnost na obranu před německými ministeriály, kteří obsazovali a kolonizovali okolní území (pravděpodobnější je  i podle stavebního slohu věže, že hrad založili právě ministeriálové Fridricha Barbarosy).
Z té doby se do současnosti dochovaly pouze zbytky románské rotundy. Loketský hrad se od počátku 13.století stal častým místem pobytu českých panovníků i místem diplomatických jednání. Z doby vlády Václava I. je také z roku 1234 první zmínka o městě Lokti.
Význam královského hradu rostl za Přemysla Otakara II. Za Lucemburků byl Loket dočasným vězením tříletého kralevice Václava, pozdějšího císaře Karla IV.
Ten také zařadil loketský hrad ve svém návrhu zákoníku Maiestas Carolina  mezi hrady "nezcizitelné" české koruně.
kostel sv.Václava a městečko LoketMěsto získalo už roku 1337 od Jana Lucemburského stejná práva jako jiná královská města a měšťané i v dalších dobách stáli na straně panovníka, ať Václava IV. v bojích proti Ruprechtu Falckému nebo Zikmunda proti husitům. To jim málem bylo osudné, protože Zikmund zastavil hrad, město i úřad královského purkrabí svému kancléři Kašparu Šlikovi za finanční pomoc v husitských válkách. Šlikové pak ovládli Loket na více jak sto let a měšťané o svá práva a výsady přišli. Na konci 16.století se správa hradu, města i celého panství vrátila do rukou loketských měšťanů, ale značné škody napáchaly události následujícího staletí s třicetiletou válkou, kdy loketští několikrát stáli na straně proti císaři.
Hospodářský úpadek se ze 17.století přenesl i do století dalšího a na jeho sklonku byl hrad přestavěn na vězení. Jako vězení pak byl využíván až do roku 1949.

hradní bránaNa hrad stoupáme od řeky po křivolakých schodech kolem Černé věže, "úspěšně" míjíme hradni restauraci i opravený, původně gotický, po přestavbě v polovině 18.století barokní kostel sv.Václava a procházíme hradní branou na nádvoří, kde začínáme prohlídku pevnosti. V zimní sezóně je zde otevřeno jen do půl čtvrté, proto nečekáme na prohlídku s průvodcem, ale procházíme se sami.
Postupně se jdeme podívat na zbytky rotundy s nově instalovaným keramickým obrazem Anežky České, na bývalé vězeňské kobky, kde je dnes expozice útrpného práva, nádvoří se soškou Gottstaina- vládce loketských skal, kamenů a podsvětí, východní palácové křídlo se slavnostním sálem, budovu hejtmanství s archeologickou expozicí (včetně kopie 107kg těžkého meteoritu, který na hradní nádvoří dopadl roku 1422) a s reastaurovanými nástěnými malbami z počátku 15.století, expozici zbraní v palácovem křídle při věži, na vyhlídku z románské, 26m vysoké románské věže (ve které bydlí "živý" drak) a na budovu markrabství, kde je expozice procelánu z produkce okolních továren.

náměstí se sloupem Nejsvětější trojiceZ hradu pak sestupujeme do města s pěkně opravenými měšťanskými domy, sloupem Nejsvětější trojice z roku 1719 a s budovou ranně barokní radnice z konce 17.století.
Ze slávy porcelánky bratrů Haidingerů nebo místní továrny na skleněné zboží toho moc nezbylo. Nostalgii po starých, dobrých časech tak vyvolávají jen obchody se sklem, které nejvíc navštěvují ruští obyvatelé Karlových Varů nebo naší bývalí spoluobčané, kteří se sem tam vrací do svého Ellbogenu.

Jako na každém správném víkendovém výletu je pak čas na kávičku a zákusek v jedné z místních cukráren. Počasí se trochu zhoršilo a my opouštíme loketské náměstí mezi dvěma hotely  patřícími firmě Goethe tour (stačilo, aby Goethe oslavil v Lokti své 74.narozeniny a dnes na tom funguje úspěšné podnikání). 

Opět po schodech sestupujeme pod železobetonový most z 30.let minulého století (nahradil starší, řetězový, nejvyšší svého druhu u nás) a podél řeky se vracíme na místo, kde jsme naši prohlídku Lokte začali.

Snad by se hodilo připomenout, že Loket má ještě jednu zajímavost: přírodní divadlo vybudované ve 40.letech 20.století na břehu Ohře přímo proti panoramatu loketského hradu.

Příjemné jarní počasí, co panovalo skoro celý den, je najednou pryč, začíná silně foukat a teplota se propadá až někam na 4 stupně nad nulou. I tak ještě cestou domů děláme jednu zastávku.
Nedaleko Karlových Varů u hlavní silnice na Prahu zaujme snad každého hradní zřícenina na vrcholu čedičové homole, která tvoří dominantu širokého okolí.
ruiny Andělské HoryHrad i vesnece pod ním se jmenuje Andělská Hora (Englburg).
Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1402, kdy patřil pánům z Rýzmburka. Roku 1430 se hradu zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který odsud podnikal četné výpady do okolí.
Nejstarší dochovaná stavební část hradu je z poloviny 15.století, kdy hrad spravovali Šlikové. Jako důležitý strategický bod při cestě z českého vnitrozemí pak převzal hrad Jiří z Poděbrad.
Druhá polovina 15.století byla ovšem na Andělské Hoře ve znamení saského rodu pánů z Plavna. Ti kromě rozšíření a pozdně gotické přestavby hradu založili i městečko v podhradí.
Dalším významným pánem na Andělské Hoře byl polní maršálek stavovského vojska Linhart Colonna z Felsu.
Po bitvě na Bílé hoře a následných konfiskacích získal panství Heřman Černín z Chudenic a Černínové hrad vlastnili s několika přestávkami až do roku 1945.

Ze zdí hradní zříceniny je nádherný, panoramatický rozhled do okolí a jediné co trochu kazí dojem, je stožár s anténami a světelným majákem kvůli nedalekému karlovarskému letišti.

První jarní výlet se docela povedl, viděli jsme spoustu zajímavého. Jen doufám, že na dalším výletě bude počasí přece jen o trochu víc jarní...

Výlet na hrad LoketFotky z tohot výletu jsou ve fotogalerii a tady je mapa výletu: everytrail

wow 8-))

Taky se divím :-) A tos ještě nevěděl, že dnes přibyly dva příspěvky !!!

Anketa

Kam mám vyrazit na příští cestu?:

Partneři