Navigace:Zimní výlet na hrady

Zimní výlet na hrady


Autor: miguel – Publikováno:27 Únor 2011

Nový StránovLetošní únorové počasí, tedy aspoň zkraje měsíce, nebylo moc zimní ani teplotami, a proto jsem přijal Zdeňkovu nabídku a vyrazil s nimi na "rodinný" výlet na dva hrady v okolí Mladé Boleslavi. Naštěstí už totiž neplatí, že by všechny hrady a zámky měly spolu se svými kastelány "zimní spánek". Pár kilometrů před Boleslaví jsme odbočili z dálnice směrem na Mělník a sjeli dolů k Jizeře. Tady jsme udělali první krátkou zastávku u Krnského železničního viaduktu, což je jeden z nejhezčích mostů u nás.
Krnský viaduktPůvodně zde stál příhradový železný most postavený roku 1864 současně s tratí Kralupy-Turnov. Ten byl za prusko-rakouské války v roce 1866 pobořen a posléze nahrazen jinou příhradovou konstrukcí. S rostoucím provozem v prvních desetiletích 20.století přišel požadavek na nový most. Vypsanou soutěž vyhrál návrh arkádového železobetonového mostu, jehož autorem byl profesor Bechyně. K realizaci došlo až roku 1924 a stavební práce trvaly jen necelých 6 měsíců. Tříobloukový viadukt s délkou mostovky 152m, rozpětím oblouků 28m a maximální výškou 27m je dnes součástí trati Praha-Turnov.

Při této zastávce jsme si uvědomili, že nedaleko odsud jsme už před pár lety byli na výletě. Tenkrát jsme navštívili hrad Zvířetice, zříceninu Dražice a také zbytky Hrádku, který nese taky název Starý Stránov. Tentokrát se vydáváme do svahu na druhé straně řeky, kde je Nový Stránov.
arkády na zámku Nový StránovZe zámku je nejprve vidět jen špičatá střecha věže, ale pak se najednou mezi stromy objeví v celé své kráse a vypadá přímo pohádkově. Není divu, že se právě zde pravidelně natáčí filmové pohádky. V 30.letech kdy ještě fungoval jako zámecké sídlo, se zde dokonce natáčela první česká zvuková detektivka "Záhada modrého pokoje" podle románu Edgara Wallace.

Na místě zámku stávala nejprve dřevěná tvrz, kterou nahradil Jaroš ze Sovojovic díky "úsporám" získaným na husitských taženích pevným gotickým hradem. V polovině 16.století byl vlastníkem hradu rod Berků z Dubé a od roku 1589 nejvyšší mincmistr Království českého Karel z Biberštejna. Rodem Biberštejnů a Slavatů byl hrad přestavěn na renesanční zámek.
V polovině 17.století se zámek stává majetkem rodu z Lisau. Barokní přestavby se zámek dočkal v polovině následujícího století za Jana Václava Příchovský z Příchovic.
pohled  z nádvoří zámkuDnešní vzhled pak získal zámek při novorenesanční přestavbě na konci 19. století, kterou projektoval Josefa Schulz (spoluautor Rudolfina nebo rekonstrukce Národního divadla) na zakázku Marie z Valdštejna a Vartemberka. Posledním majitelem zámku i panství pak byl zároveň poslední Čech povýšený do šlechtického stavu za Rakouského císařství, baron Šimonek, president Škodových závodů. Šimonkům patří zámek i dnes, ovšem po více jak padesátileté přestávce, kdy byl v "péči lidu".

Samotná prohlídka interiérů se nesla v tragikomickém duchu, když kastelán popisoval, co se na zámku dělo po znárodnění v roce 1950. Jak místní rozkradli, co mohli, jak zde nejprve sídlila policie, jak na pozemcích "hospodařilo" JZD, jak se zdevastovaly všechny okolní stavby včetně kaple a jak byl zámek "citlivě" přebudován na dětský domov. Pozůstatky toho všeho jsou zde stále vidět a rekonstrukce bude trvat hezkou řádku let, pokud se jí vůbec podaří dokončit. staré zámecké schodištěZajímavé určitě je, že z více než 700 položek mobiliáře stát vlastníkům vrátil sotva 40. Z toho většinu tvoří sbírka motýlů a brouků. Některé kusy nábytku a obrazů do současných interiérů poskytli návštěvníci. Jak poznamenal kastelán, největší historickou zajímavostí tohoto zámku je to, že se zde v průběhu věků vůbec nic významného nestalo. Snad s výjimkou jednodenní "rebélie" nespokojených poddaných na začátku 19.století, kteří rozbili na zámku okna a ukradli pár lžic a nožů. Dokonce prý místo bílé paní zde straší děti z děcáku, které byly zavírány do hradního sklepa pod kotelnou. Ale tento romantický zámek za návštěvu určitě stojí. Možná právě proto, aby člověk viděl, co vše přinesly "revoluční" změny 20.století.

Po zastávce na oběd v Mnichově Hradišti nás čekala návštěva zříceniny hradu Valečov, který se nachází na západní výspě Českého ráje, nedaleko vesnice Boseň.
ValečovNa čtyřech blocích pískovcové skály byla postavena počátkem 14.století tvrz, kde ve skalách vytesané prostory doplňovaly dřevěné stavby. Z původního vzhledu se ale nic nedochovalo. Prvními známými majiteli byli Valečovští z Valečova. Ti se pak v 15.století stali pevnými přívrženci husitů (i díky sporům s cisterciáckým klášterem Hradiště) a bratři Beneš a Bernard Valečovští byli blízkými přáteli Jana Žižky z Trocnova. Roku 1439 hrad dobyl a vypálil Jindřich z Vartemberka, který zároveň uvěznil majitelku panství, vdovu po jednom z bratrů Valečovských i s jejími syny. Hrad byl znovu postaven a mohutně opevněn v 60.letech 15.století za Vaňka Valečovského, který stejně jako ostatní Valečovští byl od mládí přívržencem Jiřího z Poděbrad. Vaněk byl nejprve jmenován purkmistrem na Starém Městě pražském a později se stal i podkomořím královských měst.
hradní palácV 16.století se majitelé Valečova často střídali a v polovině století také došlo k posledním stavebním úpravám. Po pobělohorské konfiskaci se hrad stává vlastnictvím Valdštejnů, ale po třicetileté válce je již velmi zchátralem stavu, a když počátkem 18.století přestává být správním centrem, je ponechán svému osudu. Hrad i okolní skalní světničky pak obývá chudina až do začátku 20.století.

Dnes jsou z původního hradu jen zbytky, především atypický nový palác, do kterého se dá vystoupat po schodišti vytesaném ve skalních průrvách. Valečov je typický skalní hrad, který kopíruje terén, využívá skalních rozsedlin i měkkého pískovce, ve kterém jsou vytesány světnice, chodby, komory ale také hladomorna.

skalní světničkyA protože jsme tady ve výspě Českého ráje, stojí za to udělat si i procházku krajinou zvětralých pískovcových skal, ze kterých se nabízejí hezké pohledy do krajiny. Tentokrát byla viditelnost mimořádně dobrá a my jsme se před návratem domů mohli ještě chvíli kochat panoramatem zasněžených Krkonoš, pohledem na charakteristickou špičku vysílače na Ještědu nebo na královský hrad Bezděz.

Víc fotek z výletu je v galerii.

Anketa

Kam mám vyrazit na příští cestu?:

Partneři